Návrat německých hraničních kontrol vystavuje schengenský prostor zkoušce
Od pondělí 16. září 2024 Německo znovu zavedlo kontroly na všech svých hranicích, včetně hranic s Francií, v rámci nové politiky zaměřené na boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Toto přitvrzení linie vlády Olafa Scholze přichází v době, kdy v několika nedávných regionálních volbách získává půdu pod nohama krajní pravice, která tlačí vládní koalici k reakci.
Cílené a inteligentní ovládání
Přestože nebyly obnoveny pevné hraniční přechody, německá policie nasadila mobilní a stacionární hlídky, aby monitorovaly migrační toky. Tyto kontroly se provádějí ve specifických oblastech, jako jsou dálkové autobusy, vlaky nebo tramvaje, kde jsou podle úřadů rizika nejvyšší.
V Kehlu, městě na hranicích s Francií, policie zejména prováděla kontroly Flixbusu spojujícího Štrasburk s Budapeští, přičemž kontrolovala pasy cestujících. Mluvčí místní policie Dieter Hutt uvedl, že tyto kontroly se zaměří na nelegální přistěhovalectví, aniž by narušily provoz pohraničních pracovníků a zboží.
Rozhodnutí spojené se vzestupem německé krajní pravice
Přeshraniční obyvatelé a pracovníci jsou rozděleni, pokud jde o znovuzavedení těchto kontrol. Eugénie, obyvatelka Kehlu, vyjádřila svou nespokojenost vysvětlením: „Už léta se volně pohybujeme mezi Francií a Německem. Vrácení hranice mezi dvěma zeměmi, které dělají vše pro to, aby se přiblížily, je šokující. »
Jiní, jako Yolande, cestující z řízeného autobusu, vidí toto opatření příznivě: „V současné době hodně slyšíme o nejistotě, myslím, že je to nutné pro naši bezpečnost. »
Toto obnovení kontrol se shoduje s regionálními volbami, kde krajní pravice získala rekordní skóre, zejména v Sasku a Durynsku. Tento složitý politický kontext vytváří tlak na kancléře Olafa Scholze, jehož koalice se potýká s čím dál tím více znepokojeným veřejným míněním ohledně otázky migrace. Tato obava je umocněna několika nedávnými útoky, včetně útoku nožem v Solingenu, ke kterému se přihlásila skupina Islámský stát.
Hrozba pro schengenský prostor?
Znovuzavedení kontrol v schengenském prostoru, které běžně zaručuje volný pohyb osob, vyvolalo kritické reakce. Polsko označilo německé rozhodnutí za „nepřijatelné“, zatímco Evropská komise zopakovala, že taková opatření musí zůstat „výjimečná“ a „přiměřená“.
Na francouzské straně starostka Štrasburku Jeanne Barseghian a její protějšek v Kehlu Wolfram Britz vydali společné prohlášení, aby vyjádřili své znepokojení nad dopady těchto kontrol na každodenní život obyvatel pohraničního regionu. "Rýn již není hranicí, je nedílnou součástí společného životního prostoru," uvedli a zároveň vyzvali německou vládu, aby omezila dopad těchto kontrol.
Očekává se, že kontroly potrvají šest měsíců s možným prodloužením v závislosti na výsledcích. Tento obrat v německé migrační politice znamená jasný rozchod s vstřícnou kulturou, která panovala za Angely Merkelové během uprchlické krize v letech 2015–2016. Dnes Berlín věří, že již nemá prostředky na přijímání nových uprchlíků, což je situace, která odráží rozsah politických a sociálních výzev, kterým Scholzova vláda čelí.
