Politická krize v Německu: Olaf Scholz plánuje hlasování o důvěře v prosinci
Německý kancléř Olaf Scholz v neděli 10. listopadu 2024 oznámil, že je ochoten do konce roku zorganizovat hlasování o důvěře v Bundestagu, což by mohlo urychlit organizaci předčasných parlamentních voleb. Toto rozhodnutí navazuje na politickou krizi, která vedla k rozpadu jeho vládní koalice.
Scholz v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD řekl, že nebude mít problém položit otázku důvěry před Vánocemi, pokud se na tomto postupu dohodnou Sociálně demokratická strana (SPD) a konzervativní opozice. Původně plánoval hlasování o důvěře na 15. ledna 2025, po němž budou na konci března následovat parlamentní volby.
Tato politická krize, které se podle barev stran tvořících koalici (SPD, Zelení a Liberálové) přezdívá „krize semaforu“, je způsobena hlubokými rozdíly v hospodářské politice, zejména rezignací Christiana Lindnera, ministra financí a zběhnutí jeho strany Liberální demokraté (FDP). Jak se koalice zhroutila, zvýšilo se volání po vyslovení důvěry a několik politiků trvalo na tom, aby se volby konaly co nejdříve.
Na Scholze vyvíjel tlak zejména šéf Křesťanskodemokratické strany (CDU) Friedrich Merz, který vyzval k okamžitému hlasování o důvěře a navrhl, aby se volby konaly již 19. ledna. Merz stanovil rychlé uspořádání hlasování o důvěře jako podmínku, aby jeho strana před volbami podpořila některé zásadní zákony, včetně ekonomických a obranných reforem.
Scholz obhajoval myšlenku, že si do konce roku udělá čas, aby své vládě umožnil dokončit základní legislativu. Zdůraznil však také, že Německo potřebuje co nejdříve novou demokraticky legitimizovanou vládu, zejména kvůli ekonomickému napětí a mezinárodní nejistotě, včetně vyhlídky na návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu Spojených států.
Pokud by ztratil důvěru, prezident Frank-Walter Steinmeier by měl 21 dní na rozpuštění Bundestagu a do 60 dnů by se musely konat nové volby.
Výsledek této krize by mohl znamenat zásadní obrat pro německou politiku. Aktuálně podle nedávného průzkumu Bild am Sonntag zůstává na vrcholu volebních záměrů Merzova CDU s 32 %, následovaná AfD (19 %). Scholzova SPD je na třetím místě s 15 %, zatímco Zelení a liberálové bojují o překročení 5% hranice nutné k setrvání v Bundestagu.
Vzhledem k tomu, že Německo čelí hrozící recesi, sílí tlak na uspořádání voleb, které by mohly předefinovat politickou scénu země v nejistých evropských a mezinárodních podmínkách.
