COP29: výzva ke globální spolupráci uprostřed Trumpova znovuzvolení
COP29, výroční konference OSN o klimatu, byla zahájena toto pondělí v Baku v Ázerbájdžánu v kontextu napjatém nedávným znovuzvolením Donalda Trumpa. Toto znovuzvolení vyvolává obavy z očekávaného odstoupení Spojených států od pařížské dohody, což podněcuje debaty o financování klimatu pro rozvojové země.
Výzva k mezinárodní solidaritě
Od zahájení summitu prezident COP29 Mukhtar Babaev zdůrazňoval naléhavost posílení globální spolupráce v oblasti klimatu. Simon Stiell, klimatický ředitel OSN, ve svém zahajovacím projevu vyzval vůdce, aby ukázali, že mezinárodní spolupráce „není mrtvá“. Velkou výzvou tohoto COP je stanovit novou částku na klimatickou pomoc určenou rozvojovým zemím, která jim pomůže čelit výzvám změny klimatu bez závislosti na uhlí nebo ropě.
Navzdory vážnosti situace se konference nezúčastní několik světových vůdců, včetně Emmanuela Macrona, Olafa Scholze a Joe Bidena, zatímco nad diskusemi se vznáší stín Trumpa. Přestože Spojené státy vyslaly delegaci, budoucí odstoupení země od pařížské dohody by mohlo utlumit klimatické ambice COP29.
Diskuse v Baku se zaměří na otázku financování klimatu, což je hlavní problém rozvojových zemí. V současné době dosahuje pomoc 116 miliard dolarů ročně, ale rozvojové země požadují biliony podpory. Bohaté země však tento požadavek pro své veřejné finance těžko snášejí, zejména v napjatém ekonomickém kontextu.
Diskuse o výši pomoci, ujednáních o financování a o tom, které země jsou odpovědné za přispění, budou proto pravděpodobně tvrdě zpochybněny. Stiell zdůraznil, že je důležité, aby se ekonomiky G20 účastnily tohoto úsilí vyhnout se globálnímu oteplování s dramatickými důsledky.
Konference kritizována
Organizace této COP v Ázerbájdžánu, zemi závislé na ropě, také vyvolala kritiku ze strany nevládních organizací, které odsuzují porušování lidských práv a zatýkání ekologických aktivistů místní vládou.
Nejnovější zprávy naznačují, že svět směřuje ke zvýšení teploty o 3,1 °C do konce století, pokud nebudou přijata drastická opatření. Pařížská dohoda si klade za cíl omezit oteplování na 2 °C, s ideálním cílem 1,5 °C, ale odborníci varují, že rok 2024 by mohl dosáhnout hranice 1,5 °C, což je kritická hranice pro mnoho ekosystémů.
COP29 představuje okamžik pravdy pro globální jednání o klimatu. V Baku se diskuse zaměří na výši financování klimatu, mezinárodní spolupráci a ochotu hlavních mocností jednat tváří v tvář klimatické krizi. Absence určitých vůdců a zvýšené geopolitické napětí činí tento cíl obtížným, ale zásadním pro klimatickou budoucnost planety.
